Turecko je sekularizovanou demokratickou parlamentní republikou včele s prezidentem, jenž je volen každých pět let. Zákonodárnou mocí je Velké národní shromáždění, do nějž se volí jednou za pět let všemi občany staršími 18 let. Volební systém do unikamerálního Velkého národního shromáždění Turecka vychází z principu poměrného zastoupení vázaných kandidátních listin. Celkový počet poslanců, kteří jsou voleni v přímých volbách, je 550.
Výrazným rysem tureckých voleb je vysoká desetiprocentní hranice nutná pro vstoupení do parlamentu. Přitom poslanci kandidují za politické strany, které většinou vznikly po roce 1983. Turecko se dělí do sedmi geografických regionů. Země je rozdělena do 81 provincií. Každá provincie má guvernéra. Turecko je členem NATO a přidruženým členem Evropské Unie.
Z hlediska zahraničně-politického se Turecko zaměřuje na evropské a trans-atlantické vazby. Již v roce 1952 vstoupilo do NATO a roku 1963 podepsalo asociační dohodu s Evropským hospodářským společenstvím (EHS). Směřování země do EU bylo potvrzeno na Helsinském summitu v roce 1999, kde společně s jinými zeměmi bylo začleněno do skupiny kandidátských zemí a od října 2005 s ním jsou vedena přístupová jednání. Plné členství Turecka v EU však má několik překážek. Především je to odmítnutí uznání Kyperské republiky (člen EU od roku 2004) a odmítnutí zpřístupnění svých přístavů kyperským lodím a letišť kyperským letadlům.
