Istanbul je jediné město, které se rozkládá na dvou kontinentech v Evropě i v Asii. 2000 let bylo hlavním městem tří velkých říší: Římské říše, Byzantské říše a Osmanské říše. Celková rozloha Turecka je 814.578 km², z nichž 97 % patří Asii a 3% Evropě. Obě části Turecka jsou od sebe odděleny mořskými úžinami Bospor a Dardanely, mezi nimiž je Marmarské moře. Existují tři mosty procházejí přes Istanbulskou úžinu: první most (mučedníků 15. července) je 1.560 m dlouhý a byl dokončen v roce 1973; druhý most (Fatih sultán Mehmet) je 1.510 m dlouhý a byl dokončen v roce 1988, třetí most (Yavuz Sultan Selim) je 2.164 m dlouhý a byl dokončen v roce 2016.
Nejstarší odkryté sídliště na světě, které je datováno do doby kolem roku 6500 př.n.l., se nachází v Turecku u Çatalhöyük. Byla to osada v jižní Anatólii, která existovala v období neolitu a chalkolitu. Žily v ní tisíce lidí. Rodinné domy byly natěsnány k sobě tak, že vstup do nich byl možný jen otvorem ve střeše. Domy byly zdobeny komplikovanými scénami lidí a zvířat. Některé domy disponovaly několika patry a v těch úplně nejnižších se dokonce pohřbívali mrtví. Většina exponátů byla převezena do muzeí v Ankaře a v Konyii, takže na místě vykopávek jsou k vidění jen repliky. Çatalhöyük představovalo duchovní centrum centrální Anatólie.
Dva ze sedmi divů světa jsou v Turecku. Jsou to Artemidin chrám v Efesu a hrobka krále Mauzolea v Halikarnasu v Bodrumu. Ve své době byl Artemidin chrám nejen jednou z největších staveb řeckého světa, ale byl také považován za jednu z jeho nejkrásnějších staveb a takřka normu jónského architektonického stylu. Proto byl prohlášen za jeden ze sedmi divů světa. Chrám nesloužil pouze kultu bohyně, ale také jako dobové obchodní centrum. Druhý ze sedmi divů světa je hrobka krále Mauzolea. Obrovská mramorová hrobka, která byla vybudována pro bohatého vládce Mauzolea, měla symbolizovat jeho velkou moc a slávu. Celá stavba byla zničena zemětřesením.
Turci přinesli do Evropy kávu. Pití kávy se na rozdíl od jejího pěstování rozšířilo již v 15. století mimo oblast Arabského poloostrova do blízkých zemí Orientu, kde v jednotlivých městech vznikaly hojně navštěvované kavárny. V roce 1517 přivezla turecká vojenská výprava kávu z Egypta do Cařihradu. Požívání kávy se v Turecku stalo vášní a odtud se tento zvyk postupně rozšířil i do ostatních evropských zemí. Pití kávy na Balkáně se díky nadvládě Turků stalo velmi rozšířené. Ačkoliv šlo nejdříve o velká přístavní města, kam pití kávy dorazilo, do konce 17.století se podávání kávy v kavárnách výrazně rozšířilo i do vnitrozemí a stalo se běžným téměř ve všech zemích Evropy.
První mince, které se začaly razit, pocházely ze Sardisu, z hlavního města starověkého království Lýdů. Lýdie byla územím v místech dnešního Izmiru a Manisy. Ve městě Sardis byly poprvé použity zlaté mince s vyraženou nominální hodnotou. Do té doby o hodnotě mince rozhodovala její vlastní hmotnost. Stalo se tak v roce 560 př. n. l. z iniciativy Lýdijského krále Croesa. Lýdijské mince byly oválného tvaru a byly velmi hrubé. Lýdijská mince (4,71 g, 13x10x4 mm) byla ze slitiny zlata a stříbra.
Slovo „Tyrkys “ pochází z Turecka a vzniklo díky barvě Středozemního moře na jižním tureckém pobřeží. Velká část tureckého středomořského pobřeží, zvaná Turecká riviéra, vděčí za své renomé nekonečným písčitým či oblázkovým plážím, teplému moři a stálému počasí. Pobřeží Středozemního moře se táhne podél Turecka v délce 1.577 km. Středozemní moře je vnitřní moře Atlantského oceánu mezi Evropou, Asií a Afrikou. S Atlantským oceánem je spojeno Gibraltarským průlivem, s Černým mořem průlivy Dardanely a Bospor a Marmarským mořem, s Rudým mořem umělým Suezským průplavem. Středozemní moře má 38 g soli na litr.
Turecko je známé také pro své tulipány. Slovo „tulipán“ je ostatně odvozeno od tureckého slova „turban“. Téměř všechny druhy tulipánů byly vypěstovány v Turecku a kolem r. 1500 přivezeny do Vídně. Nejdříve se tulipán stal nejoblíbenější květinou v Turecku a poté i v Holandsku a Anglii. Na poloostrově v Marmarském moři si sultáni vystavěli palác Topkapi, jakési město ve městě obehnané hradbami. V rozsáhlých zahradách paláce byl dostatek místa i pro jejich oblíbenou květinu. Tulipány se většinou sází do hloubky 10 – 70 cm, ale hloubka je u každého druhu jiná, záleží na velikosti cibule.
Nejcennější hedvábný koberec na světě je v Muzeu Tančících Dervišů v Konyi. Má 144 uzlíků/cm2. Marco Polo napsal: „Nejlepší a nejkrásnější koberce z hedvábí všech barev – zvláště šarlatové se tkají zde.“ K nejcennějším patří pravé turecké koberce. Technika ručního tkaní se na území Turecka traduje už od 12. století. Vesnické ženy tkaly koberce pro svou rodinu nebo jako věno. Turecké koberce jsou známé jak svojí kvalitou, tak svými nádhernými vzory. Do Evropy začaly výrazně pronikat na počátku 16. století. Zvýšené obchodní styky a západní orientace některých osmanských vládců měly vliv jak na výrobu, tak i na vzory vyvážených koberců.
Populární křesťanská postava Svatý Mikuláš se narodil v Pataře a zemřel v Demre (Myra). Obě města leží na pobřeží Středozemního moře. V Demre se nachází i sarkofág patřící sv. Mikuláši. Po smrti rodičů rozdal velkou část svého majetku chudým a potřebným lidem. V maloasijském městě Myra zemřel v té době biskup. Novým biskupem se měl stát ten, kdo vejde následujícího rána do chrámu. Tím byl putující sv. Mikuláš, který se prý své funkci zpočátku vzpíral, ale nakonec biskupský úřad přijal. Zúčastnil se prvního nikajského koncilu, kde se tvrdě postavil proti přívržencům ariánství (popírači Ježíše Krista). Svůj biskupský úřad poctivě vykonával až do své smrti. Sv. Mikuláš se stal partonem námořníků, dětí, lékárníků, právníků, obchodníků, lukostřelců, studentů a vězňů.
Noemova archa přistála na nejvyšší hoře Turecka Ararat. Biblický příběh říká, že Bůh před potopou nařídil Noemovi, aby postavil archu pro sebe a svou rodinu a shromáždil v ní dva zástupce od každého zvířecího druhu. Noe tak učinil. Když voda po potopě opadla, archa skončila na vrcholu hory – údajně Araratu, který je s výškou přes 5.000 metrů nad mořem nejvyšším bodem široko daleko. Ararat je vulkánem se dvěma vrcholy – Velkým Araratem (5.165 m) a Malým Araratem (3.896 m). Poslední sopečná aktivita vulkánu proběhla v roce 1840.
Sedm kostelů Asie zmíněných v Bibli v kapitole zjevení Nového zákona se nacházejí v Turecku. Efes, Smyrna, Pergamon, Tyatira, Sarda, Filadelfie a Laodicie. Ephesus byl jeden z sedmi církví Asie citované v knize odhalení. Evangelium Johna by mohlo byli psáni tady. To je také pozemek velkého gladiator hřbitova. Ephesus byl starověké řecké město na západním pobřeží Anatolia, v náboženství známý jako Ionia během období známého jako Classical Řecko. Smyrna je jako jeden z hlavních měst římské Asie. Křesťanská církev existovala tady od velmi časného času. Křesťanská církev u Pergamon vnitřku hlavní budova červené baziliky byla jeden z sedmi kostelů.
Jeskyně dnes známá jako Grotto sv. Petra nebo Kostel sv. Petra, je místo, kde apoštol Petr začal šířit křesťanství při své návštěvě města Antioch (dnešní Antakya, na jihu Turecka). Své misijní působení započal právě v této oblasti. V r. 1963 bylo toto místo uznáno papežem jako poutní místo a také se tato bazilika stala první světovou katedrálou. Každý rok 29. června se v kostele koná sváteční bohoslužba na upomínku této události, jež je věnována všem křesťanům na celém světě. Vyhledávané je místní muzeum Antakya Mosaic s druhou největší sbírkou římských a byzantských mozaik na světě.
Anatólie je rodištěm mnoha historických osobností a legend, např. básníka Homéra, krále Midase, Hérodota a apoštola sv. Pavla. Homér je jméno nejstaršího známého řeckého básníka, jemuž se připisuje sepsání epických básní Ilias a Odyssea. Ve Frýgii, v Malé Asii, vládl před dávnými časy král Midas, veliký ctitel boha Dionýsa. Bydlel ve skvělém hradě a byl nesmírně bohatý. Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl nazván otcem dějepisu. Zásluhou sv. Pavla z Tarsu se křesťanství začalo šířit mezi pohany a stalo se světovým náboženstvím.
Istanbul byl EU vyhlášen Evropským hlavním kulturním městem pro rok 2010. Istanbul je největší město v Turecku a druhá největší městská oblast v Evropě a také čtvrtým největším městem na světě s populací 17 miliónů obyvatel. Istanbul je kulturní a finanční centrum Turecka. Město se dělí na 27 okresů. Istanbul sloužil jako hlavní město východní Římské říše a pak Osmanské říše. Historické památky Istanbulu byly přidány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1985.
První muž, který jako první vzlétl, byl Turek. V 17.století letěl Hezarfen Ahmet Celebi s pomocí dvou křidel z Galatské věže přes Bosphorus na území Uskudaru. Galatská věž (turecky Galata Kulesi) je věž v Galatě v Istanbulu. Leží severně od Zlatého rohu a byla postavena v roce 1348, kdy byla Galata kolonií Janovské republiky. Je vysoká bezmála 70 metrů, vyhlídkové patro se nachází ve výšce 51,65 m. V době svého postavení byla nejvyšší stavbou města. Vnější průměr má 16,45 m. a vnitřní 8,95 m. V horních patrech je dnes restaurace a kavárna nabízející hezký výhled na celý Istanbul a na Bospor.
Známá Trojská válka se odehrála u města Çanakkale. Jsou to dnes asi nejznámější archeologické vykopávky v Turecku. Město Trója je pozoruhodnou archeologickou památkou v Turecku. Devět různých vrstev odhaluje jednotlivé historické epochy (od roku 400 před Kristem do roku 300 po Kristu). Tróju proslavil Homérův epos Ilias. Dnešní Tróju tvoří „jen“ pár kamenů a zdí a mnoho plánků, které se snaží osvětlit, jaké zdi patří do jakého období. Před vstupem stojí kýčovitý dřevěný kůň. Dnes je zde významné archeologické naleziště zapsané od r. 1998 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Místo posledního odpočinku Panny Marie je „Ptačí Vrch“ u Efesu. Efes se nachází na pobřeží Egejského moře, na západním pobřeží Anatólie. Údajně zde panna Maria zemřela. Toto místo sehrálo významnou roli také během šíření křesťanské víry. Údajně zde má být dům Panny Marie. Ptačí Vrch se tak každoročně stává cílem mnoha věřících. Vatikán vyhlásil dům Panny Marie v roce 1892 poutním místem a každoročně zde probíhá mše u příležitosti Nanebevzetí Panny Marie.
V Turecku také žili a šířili křesťanství někteří apoštolové: Svatý Petr a svatý Pavel. První křesťané se schovávali před Římany v pohádkových skalách známé Kappadokie. Svatý Pavel byl mučedník. Bývá řazen mezi apoštoly, ačkoliv mezi původních dvanáct nepatřil a s Ježíšem se osobně nesetkal. Jeho zásluhou se evangelium začalo šířit mezi pohany a křesťanství se i díky němu stalo světovým náboženstvím. Proto je často nazýván apoštol národů (či apoštol pohanů). Pavel přišel na svět kolem roku 10 až 5 před Kristovým narozením jako syn farizeje v Tarsu. Podle biblických pramenů se Svatý Petr narodil v Betsaidě jako syn rybáře Jana (nebo Jonáše).
