Mehmet II. se narodil v roce 1430 a již ve 14 letech se stal nástupcem trůnu, neboť jeho otec kvůli těžké nemoci nemohl nadále vykonávat panovnické povinnosti. Křižáčtí rytíři se ovšem ihned pokusili této krize využít a ohrozili hranice Osmanské říše. Proto do r. 1451 převzal moc starý sultán Murat II.
Prvním vojenským úspěchem Mehmeta II. bylo potlačení povstání jeho odpůrce Ibrahima Karamanoglu, na jehož základě byl vydán verdikt, který vládnoucímu sultánovi umožňoval odstranění potencionálních soupeřů (především bratrů), byť by se dosud vůči sultánovi chovali loajálně.
Svůj hlavní úkol spatřoval Mehmet především v dobytí Byzantské říše. Aby mohl hlavní město Konstantinopol odříznout od Černého moře, nechal na nejužším místě Bosporu postavit pevnost Rumeli Hisari.
6. dubna 1453 začalo obléhání města, kterého se zúčastnilo 150.000 mužů. Sultán nechal dokonce po pevnině transportovat lodě až na Bospor, aby mohl Konstantinopol napadnout i z moře. Obléhání trvalo pouze 53 dní. 29. května 1453 padlo město do rukou Turků, Východořímská říše zanikla a začala nová éra – období sultána Mehmeta II., nyní nazývaného Fatih, Dobyvatel.
Sultán vstoupil do dějin jako velkorysý a humánní panovník – obyvatele dobytého města ušetřil, původní stavby respektoval. Křesťanský kostel Hagia Sophia byl během 3 dní po dobytí přestavěn na mešitu a tak uchráněn před zničením. Do své smrti si sultán Mehmet II. podrobil 14 států a téměř 200 měst. Přesto si získal jméno jako milovník a znalec umění. Na svůj dvůr si nechal pozvat italského malíře Belliniho a dokonce sepsal sbírku básní, jejíž 14 básní o lásce bylo poprvé zveřejněno v r. 1904 v Berlíně. Tělesné pozůstatky sultána byly umístěny do mausolea při mešitě pojmenované po velkém vládci Fatih Camii.
