před Kristem
| 6500 | Çatalhöyük, nejstarší osídlení, založeno první známé město |
| 3000 | Počátky osídlování Tróje, stavby pevnostních měst, období staré chetitské kultury |
| 2500 | Anatólii osídlují Chattijci |
| 1900 | Chetité staví první město u Hattusas |
| 1750-1200 | Velká říše Chetitů |
| 1250 | Pád Tróje |
| 1200 | Na pobřeží Egejského moře pronikání kultury z krétské a mykénské oblasti. Největší města Milétos a Trója. Trojská válka |
| 1100-1000 | Atolové, Lónové a Dórové z Řecka se začínají usazovat podél pobřeží Egejského moře |
| 900-700 | Kultura Kárů a Lýku |
| 900 | Frýgové zakládají říši ve střední Anatólii |
| 800 | Říše Frýgů (král Midas) |
| 660 | Řečtí kolonisté zakládají Byzantion |
| 600 | Ve vnitrozemí Anatólie založeno Lýdské království |
| 546 | Dobývání řeckých měst perským králem Kýrem |
| 333 | Alexandr Veliký dobývá Persii a Anatólii, končí období perské nadvlády |
| 323 | Smrt Alexandra Velikého |
| 261 | Rozmach Pergamonu |
| 133 | Smrt Atalla III., pergamonského krále, který odkázal říši Římu |
| 130 | Asie se stává římskou provincií, Římané (130 př.n.l. – 476 n.l.) |
po Kristu
| 40-56 | Apoštol Pavel šíří v Malé Asii křesťanství |
| 196 | Město Byzantion dobývá Septimius Severus |
| 306–337 | Vláda Konstantinova, říše se opět sjednocuje, Byzantion je přejmenován na Konstantinopol a stává se hlavním městem, oficiálním náboženstvím je křesťanství |
| 395 | Římská říše trvale rozštěpena na dvě části, západní a východní Byzantská říše |
| 476 | Pád Říma, východní říše se stává říší Byzantskou |
| 527-565 | Vláda Justiniána Velikého, císař Justinián buduje baziliku Haghia Sophia a další byzantské stavby, největší rozmach Byzance |
| 636-718 | Značnou část byzantského území zabírají Arabové, dvakrát obléhají Konstantinopol, na Arabském poloostrově vzniká nová monoteistická víra – Islám |
| 1071 | Seldžukové zakládají říši, Seldžukové zvítězili nad byzantskými vojsky v bitvě u Malazgird |
| 1096 | První křižácká výprava přes Anatólii do Svaté země |
| 1190 | Třetí křižácká výprava – smrt císaře Fridricha Barbarossy |
| 1203 | Konstantinopol dobyta křižáky |
| 1300 | Na východě kmeny osmanských Turků |
| 1326 | Osman v Burse pokládá základy Osmanské říše |
| 1453 | Sultánem Mehmetem II. dobyta Konstantinopol, nový název Istanbul, 500 let hlavní město Osmanské říše |
| 1520 | Vláda Suleymana I. Nádherného, který přivádí Osmanskou říši na vrchol moci, obsazení celého Balkánu |
| 1526 | Turci vítězí v bitvě u Moháče, kde padl i český a uherský král Ludvík Jagellonský, otevřeli si tak cestu k Vídni |
| 1529 | Poprvé byla Vídeň obléhána za Süleymana Nádherného |
| 1571 | Osmanské námořnictvo utrpí první velkou porážku v bitvě u Lepanta |
| 1683 | 2. neúspěšné obléhání Vídně |
| 1700-1800 | V Evropských válkách ztrácí Osmanská říše velká území a postupný úpadek Osmanské říše |
| 1826 | Mahmud II. vyvraždí elitní vojenské jednotky janičářů, které vážně ohrožovaly jeho trůn |
| 1853-1856 | V Krymské válce se Francie a Británie připojuje k osmanské armádě bojující proti Prusku |
| 1877 | Hnutí intelektuálů Mladí Turci se podílí na založení prvního parlamentu, který je brzy nato zrušen |
| 1908 | Obnovení ústavy a parlamentu |
| 1914-1918 | Turecko v 1. světové válce jako spojenec Německa |
| 1915 | Porážka u Gallipoli |
| 1919 | Zahájení Hnutí národního osvobození pod vedením Mustafy Kemala Atatürka |
| 1920 | Severská dohoda |
| 1919-1922 | Turecký boj o nezávislost |
| 1920-1922 | Řecká armáda táhne na Osmanskou říši a je donucena k ústupu |
| 1922 | Zrušen sultanát |
| 1923 | Uzavření Lousanneské smlouvy, vyhlášena Turecká republika, hlavním městem se stává Ankara, prezidentem Mustafa Kemal Atatürk |
| 1924 | První ústava, zrušení islámského kalifátu a odděleno náboženství od státu |
| 1925 | Islámsky motivované povstání Kurdů pod vedením šejka Saida, zákaz náboženských řádů a spolků, zrušení fezu, zavedení západního kalendáře |
| 1926 | Modernizace občanského a trestního práva dle evropského vzoru |
| 1928 | Zavedení latinské abecedy místo arabského písma, zrušení islámu jako státního náboženství |
| 1934 | Zavedení volebního práva pro ženy |
| 1936 | Montreuxská dohoda o úpravě lodní dopravy přes mořské úžiny |
| 1934 | Nařízení o rodných příjmeních, Mustafa Kemal dostává čestné příjmení „Atatürk“ Otec Turků |
| 1923-1938 | Období velkých reforem, Atatürk realizuje rozsáhlé programy modernizace |
| 1938 | Provincie Hatay připadá na základě referenda Turecku, úmrtí Mustafy Kemala Atatürka |
| 1945 | Turecko vyhlásilo válku Německu, Turecko se stává zakládajícím členem OSN, přechod na vícestranický politický systém |
| 1949 | Vstup do Evropské Rady |
| 1952 | Vstup do NATO a účast v Korejských válkách |
| 1961 | Vojenský puč 1961, po němž je opět nastolena civilní vláda. Nová ústava, parlamentní republika, začátek kyperské krize |
| 1973 | Bosporský most spojuje Evropu a Asii |
| 1974 | Vpád Turecka na Severní Kypr |
| 1980 | Nekrvavý vojenský převrat k zabezpečení demokracie v zemi, Kenan Evren se stává prezidentem |
| 1983 | Strana ANAP v čele s Turgutem Özalem |
| 1984 | Kurdská strana pracujících zahajuje v jihovýchodním Turecku teroristické útoky |
| 1987 | Opětovné vítězství ANAP ve volbách, Turecko žádá o členství v Evropském společenství |
| 1993 | Do čela vlády je poprvé zvolena žena – Tansu Çiller |
| 1995 | První „občanská“ změna ústavy, předčasné parlamentní volby – nejsilnější stranou se stává islámská Refah Partisi |
| 1999 | Zemětřesení v severozápadním Turecku si vyžádalo asi 30 tisíc obětí, zadržení Vůdce PKK Öcalana v Keňi, byl odsouzen v Turecku za vlastizradu, členství v teroristickém spolku, krádež, vraždu a bombové útoky k smrti |
| 2001 | Začátek těžké vládní, finanční a hospodářské krize |
| 2002 | Přes snahy turecké vlády zahájit okamžitá jednání o vstupu Turecka do EU odkládá summit v Kodani rozhovory na rok 2004 |
| 2004 | Rozsáhlá jednání o vstupu Turecka do EU |
| 2005 | Zavedena nová měna |
| 2005 | EU zahájila jednání o vstupu Turecka do EU |
| 2007 | Erdogan znovu vítězem parlamentních voleb |
| 2010 | Istanbul, největší město v Turecku se stalo Evropským hlavním městem kultury v roce 2010 |
| 2014 | Recep Tayyip Erdoğan je v prvním kolem zvolen prezidentem Turecka |
| 2016 | Pokus o převrat v Turecku |
