Za podpory samotných sultánů, kteří vždy milovali lidovou kulturu a tradice, se v Turecku mohly vyvíjet různé formy folklóru. V lidové hudbě lze rozlišit několik proudů: vojenskou hudbu původem ze střední Asie, kterou dodnes udržují vojenské soubory, jako například Janičářský orchestr při Vojenském muzeu v Istanbulu; mysticko-náboženskou hudbu, kterou předvádějí tančící dervišové za zvuků různých druhů fléten. Ta má své centrum v Konyi. A nakonec lidové písně, které svými poučnými příběhy připomínají trubadúrské balady a potulní hudebníci je dodnes přinášejí na venkovské trhy a poutě. Každý kraj v Turecku má vlastní lidové tance a tanečníci nosí působivé pestrobarevné kostýmy. Podél černomořského pobřeží je rozšířen tanec horon – muži v oděvech černé a stříbrné barvy se drží za ruce a tančí za tónů tureckých houslí kemence. Dalším výhradně mužským tancem je tanec se štítem a mečem Kilic Kalkan symbolizující dobytí Bursy osmanskými vojsky. Tančí se za řinčení mečů a štítů bez jakéhokoli dalšího hudebního doprovodu v osmanských vojenských uniformách. Setkáte se s nimi v samotné Burse a okolí. Lžícový tanec Kaşık Oyunu je dalším z tanců vycházejících z rytmu bicích nástrojů. Při tanci se klepe dřevěnými lžícemi do rytmu. Setkáte se s ním v oblasti mezi Konyí a Silifke. V egejském kraji se setkáte s tancem Zeybek, v němž pestrobarevně odění tanečníci předvádějí scény z historie národa a symboly hrdinství a obětování.
Na lidových poutích a trzích poznáte různé formy tradiční turecké zábavy. Dříve než se do Turecka dostalo kino a televize, bylo zde velmi populární stínové divadlo. Divadlo začalo svou činnost ve 14. století v Burse s postavami jako Karagöz – klaun a jeho přítel Hacivat a dodnes se hraje ve městech a vesnicích v okolí Bursy. Na trhu v Burse lze také koupit stínové loutky.
Mezi sportovní události patří Yağli Güreş – olejový zápas. Utkání se konají v Kırkpınaru poblíž Edirne. Zápasníci potření olejem se snaží navzájem srazit k zemi, aniž by ztratili rovnováhu. Další zajímavou lidovou sportovní soutěží jsou velbloudí zápasy Deve Güreşi pořádané v půli ledna v egejském kraji, např. ve vesnici Selcuk. V tomto zápase velbloudi bojují, dokud jeden z nich nezíská převahu a poražený pak musí být rychle vyveden z arény, dříve než by ho vítěz mohl zranit.
Ve východním Turecku je zvláště oblíbená hra Cirit Oyunu, při níž se dvě družstva na koních snaží získat více bodů a zvítězit házením dřevěných oštěpů na stranu protivníka. Podle tradice je tato hra obdobou starých krvavých zápasů, v nichž se užívalo kovových oštěpů a mečů, tedy jistého druhu souboje na koních.
